Kolik elektřiny dnes večer spotřebuje běžná česká domácnost, než se rozsvítí v kuchyni, ohřeje voda a začne pracovat pračka?
Na první pohled by odpověď měla být jednoduchá: méně než před několika lety, kdy účty za energie prudce vyskočily. Jenže čísla ukazují překvapivější obraz. Domácnosti sice dál hlídají každou kilowatthodinu, zároveň ale elektřiny i plynu spotřebovávají více.
V kuchyni je slyšet krátké cvaknutí varné desky, v obýváku svítí lampička a na displeji tepelného spotřebiče pomalu přibývají watthodiny. Právě podobné drobnosti se nasčítají. Za celý rok 2025 zvýšily české domácnosti spotřebu elektřiny o 6,5 procenta a zemního plynu dokonce o 9,9 procenta. Celková spotřeba plynu v zemi dosáhla 7,2 miliardy metrů krychlových.
Neznamená to, že by se lidé přestali zajímat o cenu. Spíš si na dražší energie vytvořili nový způsob uvažování. Už nejde jen o otázku, zda večer zhasnout v chodbě. Rozhoduje se o tom, čím se bude topit, kdy se bude prát, jestli se vyplatí fotovoltaika a zda má smysl investovat do úspornějšího spotřebiče.
Část domácností omezení skutečně pocítila. Kratší sprchování, nižší teplota v některých místnostech nebo odkládání používání energeticky náročných zařízení se staly praktickými reakcemi na účet, který se nedá obejít. Podle průzkumu mezi českými domácnostmi ale 85 procent z nich v posledních dvanácti měsících nemuselo kvůli cenám energií zásadně omezovat jiné výdaje. Pro mnoho lidí tedy nejde o dramatické vypínání topení, nýbrž o soubor menších rozhodnutí, která mají udržet rozpočet pod kontrolou.
Tahle změna je vidět hlavně u vytápění. Když se rozbije kotel nebo skončí jeho životnost, rodina už nevybírá jen podle pořizovací ceny. Do hry vstupuje budoucí provoz, dostupnost paliva, zateplení domu i obava z dalšího růstu účtů. U 65 procent domácností jsou při rozhodování o změně vytápění hlavním kritériem právě náklady. Tepelná čerpadla přitom stále využívá méně než desetina domácností.
Účet se mění podle počasí, techniky i střechy
Vyšší spotřeba v posledních letech souvisí také s tím, že domácnosti používají více elektrických zařízení a část z nich přešla na elektřinu tam, kde dříve spalovala jiné palivo. Roli hrají tepelná čerpadla, domácí elektronika i nabíjení různých zařízení. Spotřebu zvyšuje také návrat k běžnějšímu provozu domácností po období, kdy lidé více šetřili nebo trávili jinak čas doma.
V prvním pololetí 2026 vzrostla spotřeba elektřiny v Česku meziročně o 2,8 procenta na 31 terawatthodin. U domácností byl růst výraznější a dosáhl 5,3 procenta. Zemního plynu se ve stejném období spotřebovalo o 3,3 procenta více než o rok dříve.
Čísla tak nevypadají jako příběh o plošném uskromnění. Spíše připomínají starý elektrický rozvaděč: na první pohled nenápadný, uvnitř ale plný různých okruhů, které se zapínají podle situace. Někdo topí méně, jiný si pořídil účinnější systém, další přidal domácí kancelář nebo nabíjí auto. Průměr pak zakryje rozdíly mezi jednotlivými byty a domy.
Změnu přináší i fotovoltaika. Výroba elektřiny ze slunce v roce 2025 meziročně vzrostla o 18,6 procenta a instalovaný výkon se zvýšil ze 4 na 4,5 gigawattu. Pro domácnost se solárními panely se tak účet za elektřinu neodvíjí jen od ceny dodavatele. Záleží také na tom, kolik slunce právě svítí, zda se podaří elektřinu spotřebovat přímo doma a jak velkou část výroby lze uložit.
Na střeše je přitom celý tento proces téměř neviditelný. Panely mlčí, měnič občas zabliká a v aplikaci se objeví číslo, které majitelé kontrolují podobně často jako počasí. Pračka se pak spouští ve chvíli, kdy výroba roste, nikoli automaticky večer. Takový návyk nevzniká z jedné velké úspory, ale z desítek drobných posunů během týdne.
Méně plýtvání, více počítání
Češi se učí rozlišovat mezi spotřebou a plýtváním. Lednice, osvětlení nebo ohřev vody se z domácnosti odstranit nedají. U některých zařízení ale lze změnit čas používání, nastavení nebo způsob, jakým se energie vyrábí. Domácí rozpočet se tím přibližuje malému provozu, kde každý spotřebič dostává své místo.
Největší pozornost přitahují vytápění a ohřev vody, protože právě tam se spotřeba nejrychleji promítá do účtu. Zhasínání světel má smysl, ale samo o sobě domácnost nespasí. Větší rozdíl může přinést regulace teploty, lepší izolace, úspornější zdroj tepla nebo změna tarifu. Jenže taková opatření vyžadují peníze předem a někdy i stavební zásah. Rodina v panelovém bytě má jiné možnosti než majitel staršího domu se střechou a kotelnou.
Ceny energií proto ovlivňují spotřebu několika způsoby najednou. Někoho přimějí k okamžitému omezení, jiného k nákupu účinnějšího spotřebiče a dalšího k investici do fotovoltaiky. U domácností s menší finanční rezervou může rozhodování skončit u prostého pravidla: topit tak, aby bylo doma snesitelně, a doufat, že další vyúčtování nepřinese nepříjemné překvapení.
Rostoucí spotřeba elektřiny a plynu tedy neznamená, že se šetření vytratilo. Lidé mohou spotřebovávat více, protože více věcí pohánějí elektřinou, vytápějí větší část domu nebo se vracejí k běžnějšímu provozu. Současně sledují cenu, mění čas používání spotřebičů a hledají vlastní zdroj. Večer pak v kuchyni svítí světlo stejně jako dřív, jen domácnost přesněji ví, odkud elektřina přišla a kolik ji bude stát.
