Méně jistoty, více přesunů mezi obory
Český pracovní trh může do roku 2035 vyrůst z přibližně 5,4 milionu na šest milionů pracovních míst. Přesto čekají statisíce lidí změny, na které se jejich dosavadní zkušenosti nebudou hodit tak dobře jako dřív. Zhruba každá šestá pozice má nově vzniknout a téměř každá druhá bude výrazně ovlivněna generativní umělou inteligencí.
Tahle čísla nevypovídají o jednoduchém scénáři, v němž technologie připraví lidi o práci a firmy je nahradí stroji. Přesnější obraz připomíná spíš rozsáhlou výměnu kolejí za jízdy. Některá místa zmizí, jiná se promění a další vzniknou v oborech, které dnes část zaměstnavatelů teprve objevuje. Pro pracovníky to znamená, že samotný diplom nebo dlouhá praxe v jednom úzce vymezeném úkolu budou mít menší váhu než schopnost učit se a přecházet mezi nástroji.
Firmy hledají lidi už dnes
Nedostatek pracovníků není vzdálená prognóza. Problém obsadit volná místa má 61 procent českých zaměstnavatelů. Největší mezery se objevují ve výrobě, inženýrství, informačních technologiích a obchodu. Průzkumu pracovního trhu se zúčastnilo téměř 17 tisíc firem a institucí, které dohromady zaměstnávají zhruba dva miliony lidí. Vzorek tak pokrývá přibližně 47 procent pracovního trhu.
Výrobní podniky přitom nehledají pouze klasické dělnické profese. Potřebují techniky, seřizovače, údržbáře a pracovníky, kteří rozumějí automatizovaným linkám. Kdo umí přečíst technickou dokumentaci, najít závadu v systému a současně si poradit s digitálním řízením výroby, má výrazně širší možnosti než člověk, jehož zkušenost se omezuje na jediný opakovaný úkon.
Podobný posun probíhá v inženýrství. Stavby, energetika, doprava i průmysl potřebují odborníky schopné pracovat s modely, senzory, daty a simulačními nástroji. Nestačí už znát samotný obor. Výhodu získává ten, kdo dokáže propojit technické myšlení s digitálními dovednostmi a dovede vysvětlit výsledek kolegům, zákazníkovi nebo vedení firmy.
Které profese porostou nejrychleji
Nejžádanější budou technicky zdatní pracovníci, specialisté s digitálními kompetencemi a lidé, kteří dokážou využívat umělou inteligenci, data a automatizaci. Neznamená to, že každý zaměstnanec musí umět programovat. Mnohem častěji bude potřebovat rozumět tomu, jak se data získávají, jak se ověřují a jak z nich vzniká rozhodnutí.
Růst lze čekat u datových analytiků, odborníků na kybernetickou bezpečnost, cloudových technologií a automatizaci. Firmy budou potřebovat také vývojáře a systémové specialisty, ale jejich práce se bude měnit spolu s nástroji, které používají. Generativní AI zvládne část rutinního kódu, dokumentace nebo testování. O to cennější bude schopnost navrhnout dobré řešení, odhalit chybu a posoudit, zda výsledek dává smysl v konkrétním provozu.
Silná poptávka zůstane v průmyslu, energetice a stavebnictví. Česko má rozsáhlou výrobní základnu, která se bez lidí schopných instalovat, řídit a opravovat nové technologie neobejde. Rozvoj energetiky navíc vytváří prostor pro elektrotechniky, odborníky na řízení sítí, specialisty na úspory a pracovníky, kteří zvládnou kombinovat fyzickou práci s digitální diagnostikou.
Chybět budou i zaměstnanci v péči, zdravotnictví a sociálních službách. Stárnutí populace zvyšuje poptávku po lidech, jejichž práci nelze snadno převést do softwaru. Technologie jim může pomoci s administrativou nebo sledováním zdravotního stavu, ale samotnou péči, komunikaci a rozhodování v citlivých situacích nenahradí. V těchto profesích bude vedle odbornosti rozhodovat také odolnost a schopnost jednat s lidmi.
Pracovní trh se tak nebude dělit jen na „technické“ a „netechnické“ profese. Výhodu získají lidé, kteří spojí obojí: například zdravotník pracující s digitální dokumentací, obchodník vyhodnocující data o zákaznících nebo řemeslník ovládající chytré měřicí nástroje.
Největší cenu bude mít kombinace oboru a digitální gramotnosti.
Kde hrozí úbytek míst
Do roku 2030 může kvůli zániku některých pozic přijít o práci zhruba 330 tisíc lidí. Přibližně milion pracovníků dnes působí v profesích, u nichž hrozí pokles poptávky. Nejde nutně o zaměstnání, která zmizí ze dne na den. Častější bude postupné ubývání úkolů: méně ručního zadávání, kontrolování formulářů, přepisování údajů nebo jednoduchého třídění informací.
Automatizace nejdřív zasáhne práci založenou na opakování a předvídatelném postupu. Administrativa, základní zákaznická podpora, některé účetní činnosti, rutinní překlady a část jednoduché produkce obsahu už dnes dostávají konkurenci v podobě softwaru. Člověk v těchto oborech však nemusí být odsouzen k odchodu z pracovního trhu. Může se posunout k řešení složitějších případů, kontrole kvality nebo práci s klienty, kde je nutný úsudek a kontext.
Největší riziko vzniká tam, kde zaměstnanec dlouhé roky vykonává jediný typ úkolu a nemá možnost učit se něco dalšího. Firmy proto budou muset věnovat větší pozornost internímu vzdělávání. Nabrat nového člověka zvenčí je často obtížnější a dražší než připravit zkušeného pracovníka na novou roli.
Rekvalifikace nebude okrajová záležitost
Proměna trhu si podle odhadů vyžádá přesun 355 tisíc lidí do nových profesí. Přibližně 67 tisíc z nich bude potřebovat významnou rekvalifikaci, nikoli jen krátké školení k novému programu. To je rozdíl, který se v debatách o budoucnosti práce někdy ztrácí. Naučit se používat nový nástroj může trvat několik týdnů. Přechod z rutinní administrativy do datové analýzy, technické údržby nebo zdravotní péče vyžaduje měsíce až roky.
Školy a vzdělávací instituce proto budou muset reagovat rychleji než dosud. Mladí lidé nepotřebují jen seznam aktuálně žádaných profesí, ale také pevné základy: matematické uvažování, práci s informacemi, komunikaci a schopnost řešit problémy. Konkrétní software se může změnit během několika let. Dobře postavené myšlení zůstává použitelné déle.
U dospělých pracovníků bude rozhodovat dostupnost vzdělávání při zaměstnání. Krátké kurzy, modulární studium a možnost postupovat po menších krocích mohou být praktičtější než několikaměsíční odchod z práce. Pro člověka s hypotékou a rodinou je rekvalifikace těžko proveditelná, pokud znamená okamžitý výpadek příjmu.
Firmy si zároveň budou muset ujasnit, zda chtějí pouze nakupovat hotové odborníky, nebo si část schopností vybudují samy. Při nedostatku lidí nebude druhá možnost pouhou výhodou, ale podmínkou fungování. Pracovník, který dnes obsluhuje výrobní proces, může být za několik let technikem automatizace. Rozhodne o tom méně jeho původní pracovní název než ochota firmy dát mu prostor, čas a skutečnou cestu k nové kvalifikaci.
